Hondarribia
Konečně jsme se dočkali Erasmus dne, tedy dne, kdy si pro nás připravila program naše univerzita. Byli jsme všichni hodně zvědaví, jak bude vše zorganizováno, protože jak jse známo, Španělé si s ničím hlavu moc nelámou a málokdy se zainteresují do něčeho, z čeho sami nemají prospěch. Zpětně ale musíme všichni uznat, že program, který pro nás UPV přichystala, byl naprosto dokonalý, snad až na televizní kamery a novináře.
Náš studentský den začal 20.10.2008 v pravé poledne prezentací v jedné z fakult univerzity. Této prezentace se účasnilo i několik televizních štábů a novinářů, kteří bohužel samotné prezentaci rozuměli mnohem více, než my samotní, protože částečně probíhala v Euskaře. Po prezentaci nás odvedla koordinátorka z kanceláře mezinárodních vztahů do restaurace, kde jsme poobědvali. Nejprve jsme si pochutnali na tradiční španělské paelle s mořskými plody (chobotničky, mušle, krevetky, krabíčci)....někteří spolužáci to pojali jako soutěž "kdo toho sní víc"... ani bych se nedivila, kdyby to bylo jejich první teplé jídlo za celou dobu pobytu:) Poté, co si naši bojovní soutěžící téměř rozepínali poklopce, aby se jim trošku ulevilo, začaly nám servírky nosit druhý chod, který byl více přizpůsoben středoevropské kuchyni - kuřecí prsíčka plněná sýrem a šunkou s hranolkama, vše samozřejmě důkladně zapíjeno červeným a růžovým vínem ze zdejší oblasti Rioja, kterým byly stoly neustále zásobovány. Soutěživý duch ovšem nikoho neopustil a většina z nás dokonce zvládla obrovský dezert, kterým byl výborný dort.... i když nutno podotknout, že na několika spolužácích se již během pozdější cesty projevovaly zdravotní následky:) Po obědě jsme se vydali autobusem do 20 km vzdáleného rybářského městečka Hondrarribia a ihned jsme se vydali nejprve na plavbu po zátoce směrem k francouzským hranicím, které jsou hned na protější straně zátoky a poté na exkurzi po městě. Hondarribia je přímořské městečko, které má přibližně 15 tisích obyvatel, ale nenajdete zde žádné panelové domy, auty přecpaná parkoviště, natož nějaké moderní stavby. Všechny baráčky jsou barevně vyzdobeny a i v dnešní době si obyvatelé staví svá obydlí podobná původním rybářským příbytkům, protože dodnes toto městečko díky rybolovu žije a vyváží do celého Španělska. Na moři pluje a kotví neskutečné množství rybářských bárek, plachetnic, jachet i středně velkých tankerů a všichni obyvatelé jsou neskutečně milí a nápomocní. Ovšem i přesto, jsme ve starobylých příjemných uličkách našli veškeré obchůdky, které Vás jen napadnou a co se týče oblečení, tak by si zde vybral každý, na co je zvyklý a není problém zde sehnat i oděvy od předních světových návrhářů.
Myslím, že tohle místo zapůsobilo na každého z nás a už teď vím, že mnoho spolužáků, včetně mě se sem určitě ještě vrátí.